Kultivace eg

Mám pocit, že v kultuře dostatečně neprobíhá kultivace eg. Děti se neučí jak pracovat s egem. A klepnout někomu po egu kladivem není kultivace.

Lidi mají v mozcích jakousi věc, která hrozně chce se cítit důležitě a nadřazeně. Vyžívá se v ponižování všeho kolem sebe, tak aby tím sebe relativně povýšila. Sebe neustále povyšuje a to je pro ni uspokojující.

Pro mě to není nic cizího. V pubertě jsem se stával dospělákem a objevoval jsem čeho všeho jsem schopen a jak ti dospělí nejsou lepší, než já (jak se zdálo dřív) a zkoušel jsem nad co všechno se můžu povýšit. A postupně přibývalo věcí kolem mě s nálepkou "sračka". Jelikož je to subjektivní, tak není problém se dostat až do bodu kde já jsem na nekonečné jehle nahoře a všude kolem mě jenom sračky v patře mínus nekonečno. A pak už zbývá jen postavit se poslednímu nepříteli. A uvědomit si, jak stupidní hra to byla. Egoismus je sračka.

Je to nějaká vášeň v lidech, která určitě má svoje evoluční důvody. Pokud člověku nestačí se cítit nadřazeně jen v hlavě, ale chce aby to bylo i nějak v reálu, tak ho to žene k ovládání lidí a stát se vůdcem zvýší jeho šanci přežít a rozmnožit se. V boji taky ten pocit nadřazenosti může dodat odvahu a zvýšit efektivitu.

Ale pokud někdo egoisticky jede za svými zájmy, které jsou v rozporu se zájmy společnosti, tak jaké mechanismy má společnost použít k managementu eg? Možnost číslo jedna se zdá ukázat lidem jejich místo. Sundat je z toho nafrněného obláčku a usadit je buď na jejich opravdové místo anebo to překompenzovat a usadit je úplně do pekel. Já si ale myslím, že tohle by mělo být spíš pro krizové situace. Pokud někdo šáhne po násilí, tak není čas filozofovat. Ale pokud je čas filozofovat, jako třeba ve škole, tak já chci, aby se lidi naučili manageovat svoje ego. Podívat se na něho s nadhledem, filozoficky, akademicky. Ego nesmí být něco, co já bych chtěl aby prorazilo, ale oni mi v tom brání :( Musí to být něco čemu tady dám prostor a tady ne, podle toho jestli je to vhodné. Není to něco, co je potřeba potlačit za každou cenu. Ani to není něco, co musí převálcovat všechno kolem sebe. Je to něco, co je potřeba mít pod kontrolou a dávat tomu prostor tam, kde to nebude škodit. A to nejhorší co se může stát, když si někdo ani neuvědomuje, že to v sobě má a jedná podle toho absolutně bez kontroly. To je jak ožralý autobusák.